Ekologická infrastruktura krajiny
Cílem projektu je v rámci Platformy pro krajinu zhotovit podklad pro tvorbu politiky krajiny ČR. Ta bude představovat všeobecné zásady, které umožňují přijetí specifických opatření, zaměřených na ochranu, správu a plánování ekologické infrastruktury krajiny.
CO JE TO EKOLOGICKÁ INFRASTRUKTURA KRAJINY
Mnohým se vybaví spíše městská infrastruktura v podobě cestní sítě, domů a třeba průmyslových areálů. To je pohled uživatele. Dnes již nikdo nepochybuje o tom, že zdravá krajina kromě abiotických podmínek závisí na udržitelném hospodaření, které zohledňuje nejen tu infrastrukturu uživatelskou, ale především ekologickou (tj. drobné vodní toky, mokřady, drobnou zeleň). Někdy také ekologickou infrastrukturou nazýváme zelená páteř či cévy krajiny. Že tyto dvě složky jdou často proti sobě a výsledkem je exploatace krajiny na úkor ekologické složky je vidno např. na degradaci půd a s ní spojený nedostatek půdní vláhy (Petřík, Macková, Fanta eds., Academia 2017). Hlavní příčiny současného neuspokojivého stavu a neudržitelného vývoje krajiny ČR pak shrnuje text dále.
ÚLOHA PLATFORMY PRO KRAJINU
Vychýlené rovnováhy si všimli ti, co se v krajině pohybují profesně. Kromě hospodářů jako jsou osvícení lesníci, farmáři, to byli především vědci, kteří trvale upozorňují na potřebu analýzy příčin tohoto neutěšeného stavu a především implementace do právní úpravy a reálného života v krajině a společnosti. K tomu slouží transdisciplinární tým institucí v podobě úspěšného projektu Platformy pro krajinu. Úlohou Platformy pro krajinu je především koordinační podpora přípravy návrhů projektů vyžadujících intenzivní spolupráci více vědeckých institucí s různým zaměřením. Ti se věnují nejen popisu současné situace v oblasti ochrany, správy a plánování různých typů krajin a jejich kulturní hodnotě. Zachytili také vývoj a specifika české krajiny, analyzují stav krajiny (provádějí krajinnou diagnózu), analyzují stávající legislativních opatření a vyhodnocují potřeby jejich úpravy pro implementaci Evropské úmluvy o krajině, zpracovávají SWOT analýzu existujících nástrojů ochrany, správy a plánování krajiny a efektivity jejich využívání, tak jak shrnujeme dále.
BEZ VAZBY NA VAZBU NA STRATEGICKÉ NÁSTROJE TO NEPŮJDE
Zvláštní pozornost proto bude věnována těmto nástrojům pro realizaci krajinné politiky:
• legislativa (právní prostředí);
• výzkum a metodologie (stanovení cílového stavu krajiny – scénáře, typologie krajiny v kontextu adaptační strategie, možnosti posílení funkční stability systému zeleně ve stávající urbánní struktuře jako adaptace na klimatické změny, identifikace rizik vlivu změny klimatu na stav území a druhů významných z hlediska ochrany přírody a návrh vhodných adaptačních opatření, historické využití krajiny);
• plánovací systémy (krajinné plánování – cíle, obsah a forma krajinného plánu);
• organizační nástroje (v průřezu občan-obec-kraj-stát-EU, meziresortní spolupráce, odborné instituce a ústavy);
• osvětové a vzdělávací systémy a propagace (konference, semináře, vzdělávací kurzy, soutěže a krajinné výstavy);
• mezinárodní spolupráce (IPBES).
Některé výstupy byly již realizovány, jiné se finišují a další na svůj vznik teprve čekají bez ohledu na jejich implementaci.
