Projekt

Žlebový potok

Povodí Žlebového potoka je intenzivně zemědělsky využíváno. V povodí Žlebového potoka převládá orná půda. Mezi půdními bloky občasně najdeme rozptýlené stromy, aleje, nebo části lužního lesa v bezprostřední blízkosti vodních toků. Jsou zde rovněž pozůstatky mezí, remízků či starých sadů. Ze sídel zde najdeme intravilán obce Bohaté Málkovice a Černčín, kde převládá nesouvislá vesnická zástavba. Současná skladba krajiny je nevyhovující z mnoha důvodů, ten hlavní je skutečnost, že krajina se skládá z velkých půdních bloků s nedostatkem doprovodné lesní i mimolesní zeleně. Tyto velké plochy pak ztrácí půdu vodní i větrnou erozí a vodu rychlým odtokem vlivem absence přírodních překážek, utužené půdy a zvyšující se evapotranspirací. Většina zemědělského půdního fondu je navíc z minulosti odvodněna systémem drenáží a uměle zahloubených a narovnaných melioračních příkopů, které vznikly na místě bývalých toků, lučních niv a mokřadů. Na zemědělsky intenzivně obdělávaných plochách je zásadním problémem i špatný stav půdy, zejména poškozením půdních agregátů malým podílem organické složky – humusu, což vede ke ztrátě edafonu a ztrátě poréznosti. Tím dochází ke znatelnému snížení retenční schopnosti půdy jímat vodu. K tomu přispívají i časté pojezdy, obvykle po spádnici i za mokra. Takto ovlivněná schopnost retence vede k rychlé koncentraci vody v odtokových liniích a k nízkému obsahu vody v půdě. Dále se tak do hlubších půdních horizontů zemědělskou půdou nedostává tolik vody jako v minulosti, což ovlivňuje hladinu podzemní vody, Tím dochází k omezení zdrojů pitné vody a vodnosti pramenů. Krajina řešeného území vysychá a otepluje se i nedostatkem stromů a keřů, které jinak můžou zpomalovat vysušování větrem, stínit a tím zpomalit odpar a snížit míru eroze.